Počasí u moře – teploty, srážky, vítr a podmínky u Baltu

Při plánování cesty k moři je dobré vědět, jaké počasí lze očekávat. Podmínky na pobřeží se liší od vnitrozemí – moře se pomaleji zahřívá i ochlazuje, proto v létě zmírňuje horka a na podzim a v zimě uvolňuje nahromaděné teplo. Významný je také vítr, který ovlivňuje pocitovou teplotu i podmínky na pláži. Dále představujeme, jak se během roku mění teplota, srážky, vítr, sluneční svit a teplota vody v Baltském moři.

• U moře je nejtepleji v červenci a srpnu – průměrná denní a noční teplota tehdy činí asi 18 °C.
• Nejméně srážek obvykle připadá na duben.
• V létě je nejvíce slunce – průměrně asi 8–9 hodin denně.
• Nejvyšší teplota vody v Baltském moři bývá v červenci a srpnu – obvykle kolem 18–21 °C.
• Vítr může pocitovou teplotu výrazně snižovat, proto se podmínky na pláži mohou lišit od údajů teploměru.
• Teploty na pobřeží rok od roku rostou, srážky se však mezi jednotlivými roky stále výrazně liší.
• K moři se vyplatí jezdit po celý rok – stačí přizpůsobit aktivity ročnímu období a aktuálnímu počasí.

Počasí u polského moře v jednotlivých měsících

Základem pro určení typických povětrnostních podmínek u polského moře jsou klimatické normály IMGW-PIB, vytvořené na základě 30 let měření od roku 1991 do roku 2020. Měření probíhala na synoptických stanicích, mimo jiné v Kolobřehu, Ustce, Lebě a na Helu. IMGW pro jednotlivé měsíce uvádí mimo jiné průměrnou teplotu vzduchu, průměrné minimální a maximální teploty, úhrny a četnost srážek, sluneční svit a oblačnost. Normály byly vypočteny podle pokynů Světové meteorologické organizace (WMO).

Vlastní zpracování na základě klimatických norem IMGW-PIB 1991–2020 pro stanice v přímořských městech: Świnoujście, Kołobrzeg, Ustka, Łeba, Hel a Gdańsk. Průměry byly vypočteny z dostupných hodnot pro uvedené stanice. U průměrné teploty bylo použito 5 stanic – IMGW neuvádí úplnou normu pro Gdańsk. U slunečního svitu byly použity 3 stanice: Kołobrzeg, Łeba a Hel – pro Świnoujście, Ustku a Gdańsk nejsou úplné normy.

Plánujete cestu k moři? Srdečně vás zveme do našeho hotelu ve Stegně u moře. V Bursztynowe Resort & SPA nabízíme komfortní pobyt v apartmánech, odpočinek blízko pláže a skvělou základnu pro poznávání atrakcí Stegny i celého pobřeží.

Teplota vzduchu u moře

Průměrná teplota uvedená v tabulce výše je průměrná měsíční teplota vypočtená z denních a nočních teplot. Pro plánování pobytu je praktičtější maximální teplota, která lépe ukazuje podmínky v nejteplejší části dne. Podle norem IMGW z let 1991–2020 činí v zimě na sledovaných přímořských stanicích asi 2,5–3,8 °C. Na jaře roste z přibližně 6 °C v březnu na 16 °C v květnu. V červnu dosahuje průměrně asi 20 °C, v červenci a srpnu kolem 22 °C. Na podzim klesá z přibližně 18 °C v září na 7 °C v listopadu.

Normy z let 1991–2020 slouží jako základ pro porovnání změn počasí v dalších letech. IMGW s nimi porovnává mimo jiné průměrnou roční teplotu vzduchu na pobřeží, tedy v oblasti zahrnující polské pobřeží. V roce 2021 činila 9,0 °C, o 0,1 °C více než norma. V roce 2023 dosáhla 9,8 °C, tedy o 0,8 °C více, a v roce 2024 vzrostla na 10,7 °C – o 1,8 °C nad normu 1991–2020. Tyto údaje zapadají do dlouhodobého trendu růstu teplot na pobřeží.

Samotná teplota vzduchu však plně nevystihuje podmínky pociťované na pláži. Proto je u moře mnohem důležitější pocitová teplota. Například při teplotě 18 °C může silný vítr způsobit mnohem rychlejší ztrátu tepla organismu, takže pocitově bude výrazně chladněji, než ukazuje teploměr. Naopak při slabém větru a plném slunci bude stejných 18 °C působit výrazně tepleji.

Rozdíl teplot ve dne a v noci

Teplota u moře se může během dne výrazně měnit. Podle norem IMGW pro sledované přímořské stanice je v zimě průměrná maximální teplota obvykle asi o 4–5 °C vyšší než průměrná minimální, na jaře rozdíl roste na přibližně 6–8 °C, v létě činí asi 8 °C a na podzim postupně klesá – z přibližně 7 °C v září na asi 4 °C v listopadu. Největší rozdíly mezi denní a noční teplotou se tedy vyskytují od pozdního jara do konce léta.

Kdy je u moře nejtepleji?

Nejteplejším obdobím u polského moře jsou červenec a srpen. Podle norem IMGW z let 1991–2020 činí průměrná měsíční teplota na sledovaných přímořských stanicích asi 18 °C a průměrná denní maximální teplota přibližně 22 °C.

Kdy je u moře nejchladněji?

Nejchladnějším měsícem u polského moře je leden. Podle norem IMGW z let 1991–2020 činí průměrná měsíční teplota na sledovaných přímořských stanicích asi 0,6 °C a průměrná denní maximální teplota přibližně 2,5 °C. V únoru již hodnoty mírně rostou – průměrná měsíční teplota činí asi 1 °C a průměrná maximální teplota přibližně 3,3 °C.

Srážky u moře

IMGW kromě měsíčního úhrnu srážek uvádí také počet dnů, kdy denní úhrn dosáhl alespoň 0,1; 1; 5; 10; 20; 30 nebo 50 mm. U nejnižšího prahu, tedy ≥0,1 mm, připadá na sledovaných přímořských stanicích průměrně asi 11–19 takových dnů měsíčně. Je však třeba si uvědomit, že tento práh zahrnuje i velmi slabé srážky.

Za srážky, které již mohou výrazně znepříjemnit plážování, procházky a další venkovní aktivity, lze prakticky považovat denní úhrn alespoň 10 mm, tedy 10 litrů vody na každý metr čtvereční. Takové dny se však nevyskytují často. Výzkumy polského pobřeží uvádějí průměrně asi 13–19 dnů s úhrnem ≥10 mm za celý rok. Důležité je také to, že se nejčastěji vyskytují v teplejších měsících, kdy mohou přinést příjemné ochlazení. Denní úhrn přitom neznamená, že prší celý den – 10 mm může spadnout během krátké průtrže nebo několika hodin.

Kdy u moře nejvíce prší?

Nejvyšší měsíční úhrny srážek u polského moře připadají na červenec a srpen. Podle norem IMGW z let 1991–2020 činí průměr pro sledované přímořské stanice v obou měsících asi 76 mm. Dny s denním úhrnem nad 10 mm se však vyskytují jen asi 2krát měsíčně. V dalších měsících hodnoty postupně klesají – v září na přibližně 67 mm a v říjnu na 63 mm. Vyšší letní úhrny srážek tedy způsobují hlavně častější bouřky a krátké průtrže, během nichž může během několika hodin spadnout velká část měsíční normy.

Kdy u moře prší nejméně?

Nejnižší měsíční úhrn srážek u polského moře připadá na duben. Podle norem IMGW z let 1991–2020 činí průměr pro sledované přímořské stanice asi 30 mm. O něco více se zaznamenává v únoru – asi 33 mm – a v březnu – asi 36 mm.

Vítr u moře

Vítr je jedním z nejcharakterističtějších prvků počasí na polském pobřeží. Vyšší rychlosti větru zde napomáhá otevřená hladina moře a malý počet terénních překážek, které by proudění vzduchu oslabovaly. Podle údajů IMGW z let 2009–2018 činila průměrná roční rychlost větru na sledovaných přímořských stanicích asi 4,3 m/s.Nejnižší hodnota byla zaznamenána ve Świnoujście – 3,3 m/s – a nejvyšší v Ustce – 5,2 m/s. V praxi to nejčastěji odpovídá mírným poryvům citelným na tváři, pohybujícím listy a vytvářejícím malé vlny na moři.

Výhody větru u moře

Pobřežní vítr kromě příjemného ochlazení v teplejších měsících přináší i další výhody. Díky němu vznikají vlny, které při narážení na břeh uvolňují do vzduchu mořský aerosol – drobné částice vody a soli obsahující také malé množství jódu. Nejvíce aerosolu vzniká při rozbouřeném moři, proto jeho koncentrace u břehu roste právě za větrného počasí.

Viz také: Kdy je u moře nejvíce jódu?

Vítr a bouře mají význam i pro ty, kdo hledají jantar. Silné vlnění rozrušuje sedimenty a materiál usazený na dně a následně vyplavuje jantar na břeh spolu s řasami a dalšími lehkými úlomky. Největší šance najít jantar je tedy po silném větru a bouřích.

Slunce u moře

IMGW definuje sluneční svit jako dobu, kdy k povrchu dopadá přímé sluneční záření. Po přepočtu norem z let 1991–2020 pro Kołobrzeg, Łebu a Hel připadá v zimě průměrně asi 1–2,5 hodiny slunce denně, na jaře hodnota roste z přibližně 4 hodin v březnu na téměř 9 hodin v květnu a od června do srpna činí asi 8–9 hodin denně. V září klesá na asi 6 hodin, v říjnu na 3,5 hodiny a v listopadu na přibližně 1,5 hodiny denně.

Je však třeba zdůraznit, že sluneční svit neznamená délku dne, tedy dobu od východu do západu slunce.Například v červnu trvá den u Baltského moře přes 17 hodin, ale průměrný sluneční svit činí asi 9 hodin. Zbytek dne může připadat například na ranní a večerní hodiny, kdy je slunce nízko nad obzorem.

Oblačnost nad Baltským mořem

IMGW považuje za zamračený den takový, kdy průměrná oblačnost přesahuje 80 % oblohy. Podle norem z let 1991–2020 je na sledovaných přímořských stanicích nejméně takových dnů v létě – průměrně asi 4–5 v červnu a červenci a 3–4 v srpnu. V zimě jich je mnohem více – asi 12 v únoru a 16 v lednu a prosinci.

Teplota vody v Baltském moři

Největší šance na teplou vodu v Baltském moři je ve druhé polovině léta. V srpnu může teplota mořské hladiny dosahovat asi 20 °C. Pro srovnání, v zimě teplota Baltského moře klesá na pouhých několik stupňů.

Za zmínku však stojí specifický jev zvaný upwelling. Dochází při něm k tomu, že vítr odtlačuje ohřátou povrchovou vodu od břehu a na její místo přitéká výrazně chladnější voda z hlubších vrstev Baltu. Proto může mít voda u břehu během veder jen několik stupňů, přestože byla před pár dny výrazně teplejší. Při plánování koupání je proto dobré ověřit aktuální teplotu vody pro konkrétní koupaliště.

Proč se počasí u moře rychle mění?

Na pobřeží má na změnu počasí další vliv samotný Baltský moř. Postupující fronty a tlakové níže mohou během krátké doby změnit směr a rychlost větru, teplotu i oblačnost. Nad otevřeným mořem přitom může být vítr výrazně silnější – během aktivních povětrnostních situací předpovídá IMGW na pobřeží nárazy až o několik desítek kilometrů za hodinu silnější než ve vnitrozemí regionu.

V létě má význam také mořský vánek. Za slunečného dne se pevnina ohřívá rychleji než moře, a proto začne chladnější vzduch od Baltu proudit směrem k pláži. To může během dne snížit teplotu přímo u moře a změnit směr větru – v předpovědích IMGW se objevují situace, kdy teplota ve vnitrozemí regionu přesahuje 30 °C, zatímco u samotného Gdaňského zálivu je právě vlivem mořského vánku o několik stupňů nižší.

Je dlouhodobá předpověď počasí u moře spolehlivá?

Čím vzdálenější termín předpovědi, tím nižší je její přesnost. Předpovědi na několik týdnů či měsíců ukazují hlavně obecný trend, například zda bude tepleji, chladněji, sušeji nebo vlhčeji než obvykle. Přesné počasí pro konkrétní den je nejlepší ověřit až několik dní před odjezdem.

Počasí u moře po celý rok

Podmínky u Baltu se mění především s ročním obdobím. Léto přináší nejvyšší teploty vzduchu i vody a nejvíce hodin slunečního svitu, na jaře je méně srážek, zatímco na podzim a v zimě se častěji objevuje silnější vítr a větší oblačnost. Množství srážek se v jednotlivých letech výrazně mění, nelze u něj proto pozorovat tak jednoznačný trend jako u teploty. Údaje IMGW totiž ukazují její zřetelný dlouhodobý růst – v roce 2024 byl roční průměr na pobřeží již o 1,8 °C vyšší než norma 1991–2020.

K moři tedy lze přijet po celý rok – mění se především způsob trávení času. V létě podmínky přejí opalování a koupání, na jaře a začátkem podzimu procházkám, výletům a venkovním aktivitám, zatímco chladnější a větrnější měsíce lze využít k dlouhým procházkám po pobřeží, hledání jantaru nebo odpočinku ve SPA.

Zdroje:

• https://klimat.imgw.pl/pl/climate-normals/
• https://baltyk.imgw.pl/ftp/ocena/OCENA_STANU_2019_NA_TLE_2009-2018.pdf
• https://rdsm.gios.gov.pl/images/Pliki/Oceny%20roczne/OCENA%20STANU%202024%20NA%20TLE%202014-2023.pdf